Okurka článek
Okurka je vynikající osvěžující zelenina, kterou rádi využíváme jako součást zejména jarního a letního jídelníčku. K dostání je ale celoročně a využívá se jak ve studené, tak i teplé kuchyni.
Skvěle se hodí do salátů, dají se konzumovat samotné, mohou se dusit. Nakládají se a přidávají do zeleninových směsí. Pokud pomineme přidávání okurky do míchaných salátů, tak chuťově nejzajímavější a také velmi osvěžující je spojení okurky s jogurtem nebo jiným zakysaným mléčným výrobkem. Okurek existuje celá řada, odrůdy se liší způsobem pěstování (polní, skleníkové), tvarem i barvou.
ZDRAVOTNÍ PŘÍNOS:
Okurka má velmi nízkou energetickou hodnotu – ve 100 g je jen kolem 64 kJ energie. Je tedy oblíbenou zeleninou doporučovanou dietology při redukcích váhy. I přes vysoký obsah vody (95–98 %) obsahuje i další zdraví prospěšné látky: vitaminy C, B1 a B2, enzym erepsin, který podporuje trávení bílkovin a ve slupce je i nezanedbatelné množství vitaminu E a kyseliny křemičité (blahodárný vliv na pleť a vlasy).
Okurka působí mírně močopudně, čistí střeva, povzbuzuje ledviny a má hojivé účinky na pleť. Plátek okurky slouží jako obklad na oteklé oči nebo na otoky po píchnutí hmyzem či popálení. Pleťové masky z okurek jsou známé v mnoha podobách.
KDE SE PĚSTUJE:
Tato rostlina pochází z Asie, do Evropy se dostaly v 16. století, u nás, ve Znojmě, začal okurky pěstovat již v roce 1572 opat kláštera v Louce Sebastian Fraytag. Ten si dovezl semínka z Maďarska. Dnes se okurky pěstují na celém světě, na polích i ve sklenících.
ZAJÍMAVOST:
Původně byly všechny odrůdy okurek nahořklé, tuto nepříjemnou chuť způsobuje látka (cucurbitacein) obsažená v kořenech a listech rostlin. Šlechtěním byla hořkost v okurkách potlačena a při optimálních podmínkách si hořkost ponechávaji jen stonky a listy. Občas se ale hořkost v plodech může objevit, nejspíš jako reakce na vlivy okolního prostředí (sucho, velký rozdíl mezi denní a noční teplotou...).